Krizové řízení

Krizové řízení a ochrana obyvatelstva

Orgány krizového řízení

Orgány krizového řízení v obcích I. typu jsou starosta obce a obecní úřad.

Starosta obce

Starosta obce (§ 21 krizového zákona) zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací. Starosta dále:

• za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán,
• zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce,
• plní úkoly stanovené starostou obce s rozšířenou působností a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu obce s rozšířenou působností,
• odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

V době krizového stavu starosta obce:

• zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil hasičský záchranný sbor kraje,
• nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,
• organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,
• zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.

Pokud starosta obce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.

Obecní úřad

Dalším orgánem krizového řízení na úrovni obcí I. typu jsou obecní úřady. Obecní úřad, stejně jako starosta obce, zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací (§ 21a krizového zákona). K jeho kompetencím patří:

• poskytnutí podkladů a informací obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností za účelem zpracování krizového plánu obce s rozšířenou působností,
• vést evidenci o přechodných změnách pobytu osob, pro kterou shromažďuje údaje a poskytnout tyto údaje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
• podílí se na zajištění veřejného pořádku v obci,
• plní úkoly stanovené krizovým plánem obce s rozšířenou působností,
• seznamuje fyzické a právnické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí (§ 22 krizového zákona) starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce, nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce. Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu.

Provázaná součinnost obce I. typu s ORP při krizovém řízení

Obec při plnění svých úkolů ochrany veřejného zájmu tvoří základní prvek veřejné správy při zabezpečování opatření ochrany obyvatelstva, při mimořádných událostech a krizových situacích. Obecní úřad obce s rozšířenou působností a obecní úřad při výkonu státní správy zajišťuje připravenost správního obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností a území obce na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva.

Určená obec je (dle § 15 odst. 4 písm. a krizový zákon) obec, kterou určí Hasičský záchranný sbor kraje k rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje. Při jejich výběru vychází Hasičský záchranný sbor kraje z těchto doporučení:

1. „určenou obcí“ je každá obec s rozšířenou působností (obec typu III), „
2. určenou obcí“ je dále obec, kde na základě analýzy ohrožení je účelné rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje na místní podmínky, přitom se přihlédne k již dřívějšímu, dosud platnému, určení příslušným okresním úřadem.

Obecné zásady chování při mimořádné události

Čísla tísňového volání

Při volání na některou z tísňových linek uveďte

Obecné zásady v případě ohrožení

Respektujte – a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, vyhláška obecního úřadu, pokyny zaměstnavatele apod.)

Nerozšiřujte – poplašné a neověřené zprávy.

Varujte – ostatní ohrožené osoby ve svém nejbližším okolí, nezapomeňte na neslyšící osoby.

Netelefonujte – zbytečně – telefonní síť je v situacích ohrožení přetížena.

Nepodceňujte – vzniklou situaci.

Pomáhejte – sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím lidem.

Uvědomte si – že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku.

150 Hasiči

155 Záchranná služba

156 Městská policie

158 Policie ČR

112 Evropské tísňové volání

Kdo volá

Co se stalo

Místo události (město, ulice, číslo domu, křižovatka apod.)

Další údaje podle požadavku operátora

---

Datum aktualizace: 18.02.2024 19:15:47 Zodpovídá: fotocora@centrum.cz